Ochrana vod

Projekt řeší dílčí část záchranného programu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), konkrétně opatření 9.4 (Opatření ke zvýšení druhové pestrosti ekosystémů). V rámci projektu byly zpracovány návrhy na optimalizaci rybářského hospodaření v pěti dílčích povodích. Hlavní pozornost byla věnována pstruhovi obecnému (Salmo trutta), který je v stávajících podmínkách jediným významným hostitelem glochidií perlorodky říční v ČR.

Projekt byl orientován do pěti povodí, která hostí nejvýznamnější populace perlorodky říční v ČR. Jedná se o povodí Teplé Vltavy (zejména samotný tok mezi Soumarským mostem a soutokem se Studenou Vltavou), Blanice (vedle horního toku Blanice je významná zejména populace ve Zlatém potoce), Malše (v hraničním úseku ČR/Rakousko), Jankovského potoka (významný je přítok Kladinský potok) a Rokytnice (populace je soustředěná zejména v Lužním potoce).

V Jílovském potoce byl proveden ichtyologický průzkum s cílem určit možný vliv provedené a plánované úpravy vodního toku. Za tímto účelem byl proveden odlov rybích jedinců ve čtyřech různých místech toku lišících se mírou regulace.

Z hlediska lokálně se vyskytující ichtyocenózy si přes rozsáhlé historické úpravy vodního toku udržuje Jílovský potok vysokou kvalitu. Byla jištěna přítomnost šesti druhů ryb, z toho tří druhů původních (střevle potoční, mřenka mramorovaná a pstruh obecný). Obzvlášť významná je stabilní populace střevle potoční, která je ohroženým druhem.

S cílem zhodnotit vliv záměru úpravy údolní nivy Jizery pro zlepšení biologické, rekreační a protipovodňové funkce toku v oblasti Dolánek u Turnovana na rostliny a živočichy s důrazem na zvláště chráněné druhy bylo provedeno biologické hodnocení lokality.

V místě plánované stavby na vodním toku Žernovník byl v roce 2009 proveden ichtyologický průzkum, aby mohl být posouzen předpokládaný vliv realizace stavby na rybí společenstvo a jednotlivé populace rybích druhů.

Pro účely posouzení vlivu záměru revitalizace vodního toku Stebenka byl proveden podrobný zoologický a botanický průzkum lokality se zaměřením na chráněné druhy.

Vodní tok Stebenka, levostranný přítok Jizery, byl navžen k revitalizaci, jejímž cílem je odstranění nevhodných technických úprav koryta a technických objektů na něm a následné vytvoření koryta přírodě blízkého.

Dva roky po kontaminaci Únětického potoka a jeho okolí ropnými látkami z havárie autocisterny v obci Statenice, které byly bezprostředně po havárii sanovány, bylo provedeno biologické hodnocení důsledků havárie na biotu potoka a jeho okolí.

Pro určení možných vlivů havárie byly zvoleny tři modelové indikační skupiny - makrozoobentos, ryby a vegetace.  Pro srovnání byly vždy odebírány vzorky v úsecích potoka i nad havárií.

Cílem projektu je stanovení možností zvýšení retence a akumulace vody v říčních nivách České republiky a komplexní výzkum fenoménu přirozené retence vody v říčních nivách.

Projekt revitalizace Krušnohorských rašelinišť vychází z potřeby obnovy původních stanovišť, která jsou cenná přírodní místa mající nezastupitelný význam jako zásobárny vody i jako biotopy řady ohrožených a vzácných organismů.

Projekt navazuje na předchozí aktivity revitalizací jiných organizací, které probíhají již řadu rašelinišť v Krušných horách

Pro posouzení vlivu záměrů výstavby malých vodních elektráren na tocích Mže, Jizera a Černá byly vypracovány studie zabývající se biologickým hodnocením daných území.

Hodnocen byl vliv záměrů na rostliny a živočichy s důrazem na zvláště chráněné druhy. Odděleně  hodnocen vliv výstavby objektů, ovlivnění toku odběrem vody a provozem MVE.